Rodinný život

Náš příběh

Na počátku každého velkého příběhu je výzva, touha nebo sen. Sen zažít něco, co nás přesahuje. Festival UNITED byl snem několika přátel z různých církví, kteří měli blízko k hudbě, misii a službě mladým lidem. Čím více svůj sen v rozhovorech probírali, tím víc viděli, že tento sen nepatří jen jim, ale že ho sdílí daleko více lidí. A tak díky přátelství a společnému odhodlání nadšených dobrovolníků, kteří toužili po tom, aby v naší zemi existoval křesťanský festival pro tisíce mladých lidí, vznikl festival UNITED. Festival, na kterém se budou moci podílet lidé z různých církví a různých koutů celé České republiky. Festival, který bude spojovat věřící na základě toho, co mají ve víře společného. Základem festivalu UNITED nejsou koncerty kapel, vystoupení řečníků, semináře, tvořivé dílny ani divadelní představení. Základem je víra, že Pán Bůh může současnou generaci oslovovat nově a inspirativně. Dále je to přímluvná modlitba za všechny, kdo neznají jeho lásku a odpuštění a kdo vedou různé složité životní zápasy. A v neposlední řadě je důležitá i důvěra organizátorů v to, že si k této práci může Kristus použít každého z nás.

Záměr festivalu

Směřování festivalu a jeho základní hodnoty jsou obsaženy v názvu pořádajícího subjektu – spolku UNITED 3P. Anglické slovo UNITED znamená „sjednocený“ či „společný“. Zkratka 3P odkazuje na tři hodnotové principy, kterým jako organizátoři festivalu věříme a k nimž na festivalu směřujeme: chceme být Kristem propojeni, proměněni a povoláni. Propojeni skrze víru v něj, proměněni do jeho charakteru a povoláni ke službě druhým. Toužíme po tom, aby se tato 3P pro návštěvníky, dobrovolníky, organizační tým i účinkující stávala na festivalu realitou.

Co na festivalu můžete zažít

Návštěvníci festivalu mohou zažít neopakovatelnou atmosféru malého moravského města Vsetína, jehož centrum se na téměř tři dny zaplní několika tisíci převážně mladých lidí. Rok 2020 naši společnost přibrzdil a nebylo možné festival uspořádat v zažité podobě. Stream a televizní vysílání ale zprostředkovaly program do domácností, farností a sálů, kde se mládeže propojily při společném sledování UNITED online. Rok 2021 bude pro festival také velkou výzvou, protože opatření proti šíření koronaviru stále pokračují. Potřeba být spolu, povzbuzovat se, radovat se a hledat Pána Boha i takto společně ale zůstává. Nedílnou součástí je také služba modliteb a duchovního poradenství. V bezpečném prostředí můžou účastníci hledat s poradci odpovědi na své otázky či trápení. Tato služba byla v loňském roce rozšířena i na online poradenství. Na festival přijíždějí zejména mladí lidé ve věku 15–25 let, pro které je program připravován, ale velkou část tvoří také rodiny s dětmi nebo starší lidé, kteří přicházejí na semináře zajímavých řečníků.

Krátce od členů našich přípravných týmů:

Daniela Hurtová, Církev bratrská, ředitelka festivalu UNITED

Spolupráce s lidmi z různých církvi je pro mě obohacující. Ukazují mi Pána Boha v novém světle a svědectví o Něm vydávají jiným způsobem. Jsem vděčná za každého, kdo tuto pestrou mozaiku tvoří spolu s námi.

Jan Jackanič, Bratrská jednota baptistů, poradní tým UNITED

Festival připravujeme v ekumenické spolupráci mezi církvemi. Je pro nás důležité, abychom připravovali pro mladé lidi srozumitelný program, ale zároveň byli otevřeni podnětům z církví. Proto má každá česká církev, která má zájem spolupracovat, v poradním týmu svého zástupce. Zde vybíráme témata, účinkující, řečníky, ale také děláme zásadní rozhodnutí o podobě festivalu. Zvláště v poslední době je pro nás důležité si navzájem naslouchat a hledat, k čemu nás Bůh v této zvláštní době volá.

P. Pavel Šupol, Římskokatolická církev, poradní tým UNITED

Z příprav festivalu si odnáším nejeden výrok od někoho z jiné církve. Tak například otázka, zda můžeme na festivalu zpovídat, či ne, protože někteří z jiných církví by mohli být proti. Výrok, který vše rozhodl: „O co nám jde? Zvěstovat mladým lidem Krista a vést je k pokání. A jestliže je v katolické církvi jedním ze způsobů pokání zpověď, tak by tu měla být. A buďte tam v kolárcích, aby vás vaši mladí poznali.“ Mnohem větší radost mám z uplynulých ročníků, že nezůstávalo jen u výroků, ale skutečně byl vidět jednotný postoj – UNITED všech, kteří se rozhodli do příprav zapojit. Jednou jsem slyšela hezké přirovnání. Církev je jako velký orchestr. Každá denominace hraje svůj part a celek tvoří nádhernou skladbu. Bůh je dirigentem. Jsem vděčná za to, že UNITED je jednou z nádherných skladeb, která zní nejen městu Vsetín, ale i celé naší republice.

Eva Urbanová, Českobratrská církev evangelická, poradní tým UNITED

Ze svědectví účastníků festivalu UNITED. Celé příběhy si můžete přečíst na www.festivalunited.cz

...Uběhly asi dva roky a opět jsem byla na festivalu UNITED. A duchovní poradci tentokrát nabízeli speciální službu zaměřenou na misii. „To není náhoda,“ říkala jsem si, „zrovna to potřebuju.“ Mou situaci jsme probraly spolu s duchovní poradkyní a k mému překvapení mi řekla: „Vypadá to, že jsi na misii připravená. Teď už se jen modli, aby ti Bůh v srdci ukázal, kde je tvoje místo.“ Ale copak jsem se takhle nemodlila už roky? Nicméně tímto rozhovorem a modlitbou začal rok, ve kterém se pro mě všechno změnilo...

Z příběhu Volání k misii

...Celý život jsem se potýkala s tím, že nejsem dost dobrá, dost věřící a prostě hodná nějakého přátelství či služby. Vyrůstala jsem bez rodičů, s kamarády to šlo vždycky od desíti k pěti a já se cítila fakt jako kůl v plotě. Ale Bůh mě chtěl poslat na nová místa a naučit mě nové věci. A hlavně vyléčit ten pocit méněcennosti a neschopnosti. Jedno z nových míst byl UNITED. S kamarádkou jsme se přihlásily jako dobrovolnice, ale u mě hned začaly klíčit obavy, jestli si najdu kamarády a jestli tam budu vůbec k něčemu. Nevěřila jsem mužům, nevěřila jsem pořádně ani křesťanům. Ale to, co mě čekalo na UNITED, bylo nádherné. Lidi mě objímali, sami se se mnou dávali do řeči. Zajímali se a chtěli se mnou trávit čas. Někteří nám na šichtách pomáhali, sem tam donesli něco dobrého nebo s námi jen poseděli a pokecali. Bůh mi skrze UNITED ukázal, že mě miluje a chce, abych byla šťastná. Že chce, abych byla praštěná a dělala klukoviny. Ukázal mi, že se křesťané umí chovat hezky a žít jen pro Ježíše. Zklamání bylo úplně vyléčené a já si jen vážila toho, kolik úžasných lidí jsem poznala a kolik úžasných věcí jsem na UNITED mohla dělat...

Z příběhu Jsem dost dobrá?

...Tak tedy, skončila jsem s kamarádkou na semináři Jula Slováka „Bůh je věrný“. Konal se v tělocvičně, tak jsem si sedla na parkety dozadu pod žebřiny, dál od všech, a čekala, až si připomenu Boží věrnost. Věřte nebo ne, zrovna v tu chvíli jsem to zoufale potřebovala slyšet. A pak Julo začal. Už jen z toho, jak tam stál, s jakou pokorou, na mě dělal dojem muže zlomeného pro Boha. Potom začal mluvit. Pořádně, do hloubky o tom, jaké trápení prožívá, s čím bojuje. A vždy dodal, že je Bůh věrný. Už při tom ve mně byla malá dušička. První slza mi ukápla, když Julo začal mluvit o svém otci, o odpuštění, o tom, jak zoufale potřeboval mít u sebe v dospívání muže. A já si najednou řekla: To mluví o mně? Vždyť pocity, které teď vyjmenovává, se ve mně bijí každý den. A s každou další větou mi to bylo více a více známé. Přišel nával pláče a pak další a další. Náhoda následovala náhodu (nebo ne?) a já se asi za deset minut potkala s Julem před Domem kultury. Díky své odvážné kamarádce jsem před ním za chvilku stála s prosbou o modlitbu. I když jsem už pláč měla za sebou, najednou jako by někdo stiskl tlačítko a já se zase rozbrečela jako želva. Chudák Julo asi nejprve nevěděl, která bije, a tak řekl: „Tak, jak se jmenuješ?“ a podíval se mi na jmenovku. Tím jsem se trochu uklidnila a rozesmála a nějak jsem vykoktala, za co se chci vlastně modlit. „Za mého taťku, prosím.“ A tak jsme tam stáli mezi lidmi, Julo se modlil, a i když kolem nás bylo plno hluku, detailně jsem slyšela každé slovo. Bylo neuvěřitelné, jak mi potom bylo dobře. Večer jsem tuto situaci šla vyřídit ještě k duchovním poradcům a Bůh mi dal do cesty poradce, který měl podobný příběh jako já. Zvláštní, že?...

Z příběhu Spolu to zvládneme