Rodinný život

Na začátku to jde snadno, ale postupně přicházejí do manželství různé krize a je potřeba je zvládnout. Není nic špatného na tom vyhledat v takové chvíli pomoc odborníka. Někdy se životní situace mohou jevit nezvládnutelné a je naopak chvályhodné, když se partneři rozhodnou požádat o pomoc psychologa či terapeuta. Znamená to, že jim na jejich vztahu záleží. V manželských terapiích se partneři učí, jak si vzájemně porozumět, přicházejí na to, proč oni sami i druhý partner jednají a reagují určitým způsobem, a zkoumají, kde má jejich krize své kořeny. Spolu s terapeutem odbourávají patologická očekávání, učí se, jak se k sobě chovat a jak spolu komunikovat, aby byl jejich vztah zdravý a pevný, a také, jak druhému umožnit jeho individuální růst, nemanipulovat, ale dávat druhému svobodu (Kratochvíl, 1992).

Manželství ale nemusí být vždy zdravé už od začátku. Objev citové vazby (J. Bowlby & M. Ainsworthová), objev syndromu citové deprivace (Z. Matějček & J. Langmeier) a další psychologické výzkumy dokazují, že naše schopnost milovat druhého člověka je velmi úzce spjata s tím, jaké zkušenosti s láskou jsme měli v nejrannějším věku a jako malé děti. Pokud nás rodiče nepřijali bezpodmínečnou láskou, dostatečně se nám nevěnovali nebo nebyla naše potřeba bezpečí a jistoty dostatečně naplňována, v dospělosti z těchto raných zkušeností pramení naše úzkosti, strachy, pocity méněcennosti a problémy až neschopnost navazovat vztahy. Podle Fritze Riemanna (2009) se může stát, že lásku v manželství přebije strach ze ztráty partnera a z osamělosti, pocity méněcennosti či neschopnost převzít za sebe zodpovědnost, z čehož dále vzniká závislost na partnerovi a snaha udržet si jeho lásku. K ní může patřit skrytá manipulace, vzbuzování lítosti, obětavost a vynucování vděčnosti, touha po moci, snaha partnera „vlastnit“, žárlivost nebo i nátlak a slovní vydírání. Často pak jsou manželé spíše v roli otce a dcery či matky a syna než v roli rovnocenných partnerů. Strach ze ztráty k blízkému vztahu patří, ale nesmí být silnější než odvaha tuto ztrátu riskovat. Jen tak můžeme převzít za vztah odpovědnost a budovat lásku, ve které se druhý může rozvíjet a cítit se svobodně. Lásku, která, jak píše apoštol Pavel, nikdy nezanikne.

Zdroje:

Kratochvíl, S. (1992). Manželská terapie. Hradec Králové, MACH.

Riemann, F. (2009). Schopnost milovat. Praha, Portál.