Rodinný život

Pamatujete si ale na tu dobu, kdy jsme byli ještě malá novorozeňata? No nepamatujete. To se psaly časy, kdy náš každodenní to-do list* sestával jedině ze spaní, jedení a kakání. A to všecko dokola a v náhodném pořadí. Po čase přišel duševní upgrade* a ti šikovní z nás přidali ještě hraní a okukování světa. Jenže celičký svět ztělesňuje v tomto věku s přehledem jediná osoba – maminka.

Když jsem tak pozoroval svou maminku, mohl jsem zaznamenat, že se jí sice zmenšilo bříško, ale nad ním došlo k opaku. Jakoby nějakým kouzlem se její dekolt naplnil a já ho od prvního dne používal jako svůj zdroj potravy. Byla to snad láska na první pohled. V mém případě trvala rok a půl! Dokonce jsem asi zachoval mamčina prsa v tak dobrém stavu, že za pár měsíců přišel další zákazník a po pár letech ještě jedna zákaznice. Když se však na to dívám s odstupem, upřímně se přiznávám, že dnes by mě už tedy stejný způsob stravování rozhodně nelákal.

Ale jako kojenec jsem si nestěžoval. Možná to bylo tím, že jsem neuměl mluvit, ale spíše mi to jednoduše chutnalo. Zvykla si rychle i mamka a hlavně její „krmná stanice“, která se zařídila podle mých rozmarů. Když rostla poptávka, rostla i nabídka. Měli jsme se spolu báječně… Jenže když se výjimečně můj zdroj potravy vzdálil, nastaly hodiny trápení a žalu. Vztah na dálku prostě nefunguje. Ano, mně se stýskalo, ale co teprve prsům!

Mamka mi o tom vyprávěla. Jednou se odhodlala a nechala mě – kojence – doma na hlídání babičce. Vydala se na výlet s přespáním a pár hodin si užívala nabytou svobodu. A její prsa se zatím plnila – Ondra Neondra. Netrvalo dlouho a mamčino tělo začalo naznačovat, že nadešel čas vyprázdnění. Mléko bylo ready*, a já nikde. Po chvíli už šlo do tuhého. Nalitá ústrojí doslova ztuhla a bez slitování bolela. Mamka v bezradnosti nevěděla, co si počít; domů to přece jen měla kus cesty. Ten den si nakonec vůbec neužila, myslela na jediné. Nebyl jsem to já, její miláček, ale ta vehementní bolest. V jednu chvíli ji napadla spásná myšlenka. Začala se rozhlížet po okolí a hledala jakoukoliv rodinku. Konkrétně se pídila po nějakém malém miminu. Měla totiž v plánu poprosit rodičovský pár, jestli by ji nemohl jejich malý princ či princezna vysvobodit od toho trápení.

Řekněte mi, jak byste reagovali, kdyby přišla úplně cizí žena, chtěla si vzít váš mini poklad a přiložit ho ke svému prsu. Možná byste volali policii. A proto jsem rád, že mamka radši ihned jela domů, kde jsem se už o ni postaral. Nerad bych totiž byl kojen někde v blázinci či ve vězení.

Nevím vlastně proč, ale v 18 měsících už pro mě nebylo sání mléka takové terno. Plnohodnotně jsem začal papat řádnou stravu. Nemyslete si, že pro nejdůležitější ženu v mém životě to znamenalo méně námahy. Přestala mi sice poskytovat živiny přímo ze svého těla, nezanevřela však na mě a od té doby mi kuchtí a peče, co mi na očích vidí.

Hádám, že teď šilháte hlady. Po přečtení tolika řádků o stravování vyhládne snad každému. Klidně si pro něco odskočte a pěkně nám to tady zadrobte. Vždyť s jídlem roste chuť – hlavně na čtení dalších článků!

ON:)RA

*SLOVNÍČEK PRO STARŠÍ:

to-do list [tů dů list] = seznam úkolů a činností, které chceme (v určitém dni nebo do určitého data, tzv. deadlinu) splnit

upgrade [apgrejd] = zlepšení

ready [redy] = připravený